hafling

3. prosince 2008 v 15:43 | anet

hafling

Plemeno hafling je původem z Jižního Tyrolska, kde vzniklo pravděpodobně křížením místních malých horských koní s orientálními koňmi. Teorií o vzniku haflinga je mnoho a některé se od sebe dost zásadně liší, je ale možné říci, že svůj vliv na haflinga měli kromě arabských koní například hucul nebo norik. Dnes je již povolena pouze čistokrevná plemenitba a křížení s jinými plemeny je vyloučené. Oblastí vzniku plemene hafling je jižní Tyrolsko, a to je také příčinou dlouholetého a stáletrvajícího sporu mezi Rakouskem a Itálií o statut země původu. Okolí Bolzana, kde leží vesnice Haflinger (v italštině Avelengo - odtud nejasnosti o vzniku "Aveliňského koně", který byl dříve mylně považován za samostatné plemeno), podle které se dnes toto půvabné plemeno jmenuje, totiž do roku 1918 patřilo Rakousko-Uhersku, a proto si na haflinga dělají nárok jak Rakušané, tak Italové, pod jejichž správou je Bolzano a celé Jižní Tyrolsko dnes. Minulý rok byly však objeveny dokumenty (mimo jiné připouštěcí lístek č.1), které jednoznačně ukazují, že pravda je na straně Italů.
Přes četné rozpory se všechny historické písemné dokumenty a teorie shodují, že "zakladatelem" a jediným zdrojem čistokrevného chovu byl arabský hřebec El Bedavi XXII, po kterém se v roce 1874 u farmáře Josefa Folie ve Schludernu narodil hřebeček 249 Folie. Od něj jsou odvozeny všechny dnešní linie - A, B, M, N, S, St a W. Z těchto linií se v současnosti nejvíce uplatňuje linie A, následuje N, které jsou nejlépe hodnoceny především pro ušlechtilost, dobré chody a harmonickou tělesnou stavbu.




Charakteristika haflinga
Horský původ a původní využití haflinga k veškeré práci (v zemědělství, lese, jako soumara, v tahu i pod sedlem) u haflinga zapříčinil některé jeho vlastnosti, pro které je dnes oblíben - nenáročnost, všestrannost, ochota k práci, dobrý charakter a obratnost. Dalším zásadním kladem, díky kterému jsou haflingové tolik oblíbení je jejich atraktivní vzhled - ryzá barva všech odstínů, dlouhá světlá hříva, bystrý výraz a velké výrazné oči.
Co se týče exteriéru, je chovným cílem kůň spíše menšího vzrůstu. Ve světě je nyní snahou zvyšovat kohoutkovou výšku (KVH) nad 150 cm, v České republice zatím u klisen v průměru dosahujeme KVH málo přes 140 cm, u hřebců už se jedinci měřící přes 150 cm objevují. Velmi důležitá je především harmonie stavby těla, hlava musí být ušlechtilá a její velikost musí opět harmonizovat s celým tělem. Končetiny musí být správně stavěné, v přímém postoji, se silnými klouby a velmi kvalitními kopyty.
Oproti původnímu využití horaly dnes hafling slouží jako kůň "pro volný čas" a v zahraničí nezřídka i jako kůň sportovní (velmi dobré výsledky dosahuje díky své obratnosti zejména v soutěžích spřežení a ve westernových disciplínách, často se ale objevuje i na drezurních závodech, parkurech, skijöringu a dokonce existují speciální dostihy) a proto dnes šlechtitelský cíl preferuje upevňování tělesných znaků, které mají souvislost s tímto typem užitkovosti - správné nasazení krku, výrazný kohoutek, šikmá plec, delší záď se správně vázanými bedry a prostornější korektní chody. Zvlášť velký důraz je kladen na charakter, protože hafling je díky svému vzrůstu a vzhledu velmi často využíván dětmi. K těmto kritériím bude nyní směřovat i šlechtění haflinga v České republice.

















































































 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama